NEMOC NENÍ JEN OTÁZKOU TĚLA (Jak naše psychika ovlivňuje imunitu)

29.09.2026

Jak náš vnitřní stav ovlivňuje fyzické zdraví?

Posledních sedm dní byl opravdu hardcore. Pracovala jsem skoro bez odpočinku, protože jsem potřebovala dohnat práci, která mi stála kvůli předchozí viróze. A víš, co je na tom zvláštní? Dřív bych po takovém týdnu odpadla.
"Znám to z dřívějška. Přišel by víkend a já bych skončila v posteli. Byla bych úplně vyčerpaná, bolela by mě hlava, měla bych křeče v rukou, možná by se přidalo i zvracení nebo teplota a připadala bych si, jako bych zase onemocněla.

Tentokrát jsem čekala něco podobného. Ale ono nic.

Jsem unavená, samozřejmě. Byl to extrémně náročný týden. Ale cítím se dobře. Jsem v klidu, mám pocit, že to zvládám, a moje tělo se prostě nesesypalo jako dřív."

H. Janoušková (dlouhodobá práce na seberozvoji, regenerace CNS, výkonnostní koučink)

Tohle mi nedávno sdílela jedna z mých klientek. A zaujala mě na tom jedna věc:
Množství zátěže se příliš nezměnilo. Změnila se ale reakce jejího organismu.



Stres vs klid po zátěži

Jakou roli hraje stav, ve kterém se náš organismus nachází, v tom, jak zvládneme období velké zátěže – a jak se do toho zapojuje naše imunita?

Možná sami znáte něco podobného.

Několik dní nebo týdnů jedete naplno. Málo spíte, hodně pracujete, řešíte jeden problém za druhým. Dokud musíte fungovat, fungujete.

A potom přijde volno. A vy lehnete.

Únava. Bolest hlavy. Bolest v krku. Kašel. Zažívací obtíže. Někdy skutečná infekce, jindy soubor tělesných příznaků, u kterých ani přesně nevíme, co je spustilo.

Je lákavé říct: "To je ze stresu." Jenže ono je to trochu složitější – a zároveň mnohem zajímavější.


Psychika a imunita nejsou dva oddělené světy

Když jsme dlouhodobě pod tlakem, stres se neodehrává pouze v našich myšlenkách. Reaguje celé tělo.

Mění se dech, srdeční tep a svalové napětí. Aktivuje se autonomní nervový systém, mění se hladiny stresových hormonů a prostřednictvím těchto mechanismů může dlouhodobý stres ovlivňovat také fungování imunitního systému.


Krátkodobý stres není totéž jako dlouhodobé přetížení.

Na krátkou zátěž je naše tělo velmi dobře vybavené. Dokáže mobilizovat energii, zvýšit pozornost a připravit nás na výkon. Potřebuje ale také druhou polovinu tohoto procesu-návrat:

Z aktivity do odpočinku.
Z napětí do uvolnění.
Z pohotovosti do bezpečí.
Z výkonu do regenerace.


Pokud se tento návrat dlouhodobě nedaří a organismus zůstává znovu a znovu ve zvýšené pohotovosti, může to postupně ovlivňovat spánek, trávení, regeneraci i některé imunitní procesy.

Neznamená to, že stres "vyrábí viry". A neznamená to ani, že psychicky stabilní člověk neonemocní. Znamená to něco jiného:

O tom, jak se naše tělo vypořádá se zátěží, nerozhoduje pouze to, čemu jsme vystaveni. Důležitý je také stav organismu a duševní stability, který se s touto zátěží setkává.


Pečovat o psychickou pohodu znamená pečovat i o své tělo.

Když se učíme lépe zvládat stres, vnímat své hranice, odpočívat a po zátěži se vracet zpět do rovnováhy, vytváříme lepší podmínky pro regeneraci a zdravé fungování celého organismu – včetně imunitního systému. 

Psychická stabilita samozřejmě není zárukou, že neonemocníme, může však být jedním z důležitých dílků naší celkové odolnosti.

Ať jsme všichni zdraví na duchu i v těle 🙏❤️☘️

Pavlína


Share